Bylo to na hovno

4. ledna 2017 v 23:30 | Lotty Lytton |  Deník
Pamatuji si, jak si mi občas kamarádky na základce stěžovaly, když je rodiče nutili jezdit na návštěvy k příbuzným. Nejen že se nevyhnuly otázkám jako "tak co, Aničko škola, nezloběj vás tam ti učitelé?" nebo dokonce "tak co, Maruško, už máš nějakého toho nápadníka?", kromě podobných otázek pak musely celou dobu způsobně sedět na pohovce, mezitím co se rodiče bavili o dospěláckých věcech, jako třeba o politice, o cizích dětech které neznáte a zkáze, kterou přinášejí moderní technologie.

Taky jsme byli na návštěvě u příbuzných.

Naši přijeli. Sežrali buchtu, sežrali chlebíčky, nacpali se sušenkama, snědli kde co mohli a pak se celou dobu bavili o hovnech.

Doslova.


Abych vás uvedla do situace. Jeli jsme navštívit mojí nevlastní pratetu ze třetího kolena a druhého lokte, kterou jsme už dlouho neviděli. Byla tam tedy ona, její manžel, její syn, moji rodiče, pes a já.
A spousta hoven.

Zprvu to skutečně začínalo onou nudnou politikou, cizími dětmi a zhoubou v podobě počítačů. Já tak nějak automaticky začala lidi kolem sebe přepínat na tichý režim, a myšlenkama jem se zatoulala někam úplně jinam. A to byla chyba! Chyba to byla, protože když jsem se pak probrala, byla jsem v tom až po uši (což je vzhledem k tématu pěkně nechutný) každopádně se tomu už nedalo utýct a co hůř, téma už se ani nedalo nějak elegantně zavést jinam.

Absolutně netuším, jak se k takovému tématu proboha dostali. Najednou však zjišťuji, že sedím v místnosti, plné dospělých lidí, kteří zcela vážně diskutují o exkrementech. Prastrýček se synem zaujatě rozebírají, jestli hovna vegetariánů smrdí tolik, jako hovna nás, normálních lidí.
Máma se směje jak zjednaná, pes škrábe na dveře že musí vykonat potřebu a nikdo si ho nevšímá, a prateta živě vypráví historku, jak jako malá holčička šla s jakýmsi kamarádem okolo rybníka, kde si někdo předtím ulevil. Kamaráda nenapadlo nic lepšího než to vzít a hodit to po malé pratetě.
To hovno bylo prý "táákhle" velký a rozmázlo se jí po bílých šatičkách. Prateta roztahuje ruce aby ukázala, jak velký vlastně bylo. V zápalu vyprávění si však neuvědomuje, že velikost, kterou nám rukama ukazuje, počítá s tím, že u onoho rybníka nekonal potřebu člověk, ale při nejměnším pořádný slon se špatným zažíváním.

Táta nevěří. Zajímá se tedy, jestli předmět doličný byl opravdu takhle obrovský, nebo jestli teta přihání. Tetička se dušuje, že byl fakt takhle veliký a dodává, že to bychom museli vidět. Táta odmítavě vrtí hlavou, že tak veliké ...tak veliký předmět doličný by skutečně tedy chtěl vidět.
Já ne.

Tu se do diskuze zapojuje i její syn, který se s dědečkem shodnul na tom, že vegetariáni si za své vylučování mohou výhradně sami a dokud nebudou pořádně "žrát" tak se o nich vůbec nemá smysl bavit a že to, co po nich zbude tam, kam i pan král musí sám, je zcela určitě podobné tomu, co dělají koně, protože ti taky žerou jenom trávu. Takže to musí být stejný no ne?
Tetičky synátor tedy přidává k dobru historku, jak to na rybách dělá do kýble a vylévá to do řeky nebo rybníka. Je prý pak sranda sledovat, jak se v tom koupou lidi. On se prý nekoupe. Blbý je, když je na rybách déle jak čtrnáct dnů, to už prý pak začíná trochu zapáchat že s ním ani ten pes nechce být ve stanu.

No hrozná sranda, všichni se smějí.
Pane bože.

A pak prý, že nám ukáže fotky.
Mohu přiznat, že mi v tu chvíli skutečně zatrnulo. Naštěstí se ukázalo, že myslí fotky kaprů, které v čase kdy se ona veselá historka s kýblem odehrávala chytil. Někeré pustil, některé si udělal na ohni. Když jsem si uvědomila, že ty kapry vytáhl z vody kam před tím čtrnáct dnů vyléval svůj kýbl, udělalo se mi lehce nevolno. Bylo mi však řečeno, že ryby taky kaděj do vody a pak v tom plavou a že to bylo všechno dokonale hygienické, protože si pak po jídle umyl ruce...

Takže se našei chvíli koukali na fotky a bavili se o kaprech. Už to vypadalo, že se rozhovor přesune na nějaké normální i když lehce nezajímavé téma. Normálně by mě diskuze o kaprech nudila, ale nyní to byla poměrně vítaná změna. Strýček se dokonce se synem začal přít o jakýchsi rybářských návnadách. Začali se hádat poměrně vášnivě a už to vypadalo, že bude pokoj. To by ho však tetička nesměla manžela po chvíli okřiknout "nehádej se s nim prosimtě dyť vo tom víš hovno".

A bylo to tu nanovo.

Máma se pořád směje jak zjednaná, strýc rozebírá jak vždycky psí hovínka sbírá na procházce do pytlíku a táta dává k dobru historky z nemocnice, kdy musel utírat pokálené lidi na jednotce intenzivní péče. Leckdy tam byl prý jediný saniťák a jelikož má Motol málo sester, pacienti v tom leckdy leželi a půl dne, než si jich někdo všiml...ha ha ha...to je hrozný a fuj...a všichni to začnou rozebírat.

A já tam sedím mezi nima, s klidným vědomím toho, že už je to tady, už jsem se konečně zbláznila.
Na bábovku, kterou jsem si před tím ukrojila mě úplně přešla chuť. Na dotazy, proč tu bábovku nechci, odpovídám, že si ji sním později.
Byla taková hnědá. Kakalová.
Nesnědla jsem ji.

Na nový rok je u nás zvykem jezdit i k babičce a dědečkovi. Po téhle zkušenosti se toho vážně docela děsím.




....ale musím se ptát. Jsem sama, kdo má takhle střelené příbuzensvo, nebo je u nás v rodině vážně nějaká chyba??

VAROVÁNÍ: článek obsahoval vulgarismy a výrazy, které by neměly číst děti ani nikdo jiný. Článek byl lehce nechutný, nedoporučuji ho číst u jídla. Tedy pokud nejste někdo z mého příbuzenstva, tam bych doporučila vyhledat odbornou pomoc.

* A jestli tohle někdy náhodou budeš číst, mami, tak ty...ty vyhledej odbornou pomoc rovnou dvakrát. Mám tě ráda.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Hlasujete ve svých vlastních anketách?

Ano
Ne
Občas
Jenom když chci zvrátit výsledek

Komentáře

1 Lotty Lytton Lotty Lytton | Web | 4. ledna 2017 v 23:31 | Reagovat

Vážně nemohu uvěřit, že "tohle" je můj první článek v roce 2017. -_-

Doufám, že přísloví "jak na nový rok, tak po celý rok" jsou jen plané řeči.

2 SchwarzRosen SchwarzRosen | 5. ledna 2017 v 6:23 | Reagovat

U nás se vždycky probírá kdo umřel, kdy umřel a babička to završí tím, že "taky brzo zdechne". To bych možná radši tu debatu o hovnech. Ale ta historka s kýblem byla fakt hnus, toho bych v tom rybníce vymáchala ať chce nebo ne.

3 Imaginární přítelkyně Imaginární přítelkyně | Web | 5. ledna 2017 v 8:52 | Reagovat

Díky za prodloužení života, perfektně jsem se při čtení bavila.
U nás na návštěvách se řeší blbosti, o kterých všichni ví kulový, ale jsou chytrý jak rádia. Když dojde řeč na jídlo a sestra jim začne odporovat, že to tak není, tak jí nevěří, oni to ví přece líp, co na tom, že bude mít za půl roku dodělanýho magistra z technologií potravin (o mých názorech z mého oboru se raději nezmiňuji, vždyť nemám ještě ani bakaláře a navíc jsem nejmladší z rodiny, věčné dítě). Nakonec se všichni zhádají.
Oddechovou konverzaci na téma "Hovno sem a hovno tam" bych tudíž celkem uvítala, i tu bábovku bych u toho zblajzla :)

4 kouzelnakrajina kouzelnakrajina | Web | 5. ledna 2017 v 11:23 | Reagovat

samý hovna, koukám, že moc nadšená z toho nejsi...

5 Tevuori Tevuori | Web | 5. ledna 2017 v 21:14 | Reagovat

Můj taťka rád říkává, že: "V inteligentní společnosti skončí konverzace dříve nebo později vždy u sexu nebo hoven".
Takže já bych to povídání o hovně až tak nezatracovala. :D

6 Bordelář Bordelář | Web | 5. ledna 2017 v 21:48 | Reagovat

Jak tak čtu tvé dětské žaly
vzpomněl jsem si zrovna,
že i naši probírali
s návštěvami hovna.

7 Lotty Lytton Lotty Lytton | Web | 5. ledna 2017 v 21:58 | Reagovat

[6]: Ten pocit, když autor, kterého už nějakou dobu sleduji náhodou zavítá na můj blog, a já tam mám zrovna článek úplně o hovně....

8 Bordelář Bordelář | Web | 5. ledna 2017 v 22:09 | Reagovat

[7]: Já jsem si spíš vždycky říkal,
že jsem bloger bez publika.
Přitom stačí jeden výkal
a vím, že ne. To je klika! :-)

9 inspiracenauteku inspiracenauteku | Web | 6. ledna 2017 v 15:12 | Reagovat

Fuj. :D To my tohle máme taky, ale se sexem. Prostě...absolutněěě žádný zábrany.

10 Lotty Lytton Lotty Lytton | Web | 6. ledna 2017 v 15:24 | Reagovat

[9]: Ano, sex je druhé oblíbené rodinné téma :D

11 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 9. ledna 2017 v 11:59 | Reagovat

Já fakt nesnáším debaty o podobných tělesných pochodech a intimním zdravotním stavu, tak se jich neúčastním. Na druhou stranu, na povinných návštěvách, když se už nevymluvím, se dál mluví hlavně o lidech, které neznam. Tak se tam vždycky nudim. A všimla jsem si zajímavé věci. Když už dojdou cizí lidi, které neznám, nastoupí já, já a my s jednou "povinnou" otázkou o tom druhém, komu to celé vykládají. Nevim, jestli je to jen u někoho, nebo lidi opravdu nezajímají ostatní krom pomluv a mluví jen o sobě. No mě nezajímají, ale přiznám to a informace o sobě jim stejně necpu:)

12 Baryn Baryn | Web | 10. ledna 2017 v 0:41 | Reagovat

Článek o hovně a směju se tu jak divá. Máš skvělý dar popisovat i takto... podivné věci velmi vtipně. :)
Jkao dokážu si přeedstavit, že když se člověk do něčeho zažere, když ho ějaké téma chytne, je v náladě a ve společnosti, která je naladěná stejně, tak si debilitu svého rozhovoru ani neuvědomuje. Taky se mi to párkrát se spolužačkami stalo... Ale na rodinným setkání mi to přijde až moc. Až moc přehnané a nevhodné. :D
A jště blbé kecy na vegetariány. :D Já hrozně nensáším, když někdo v průběhu diskuze začne jen tak nadávat na nějakou skupinu lidí... třeba řešíme filmy, kde hrajou v hlavních rolích černoší, a přijde kámoš s tím, že josu to všihcni teroristi. To pak máš chuť napsat slovo kámoš do uvozovek. :D A nebo jej vymazat ze svého slovníčku.

Ale tak, hlavní je, žes to přežila. :D

13 Jana Jana | E-mail | Web | 23. února 2017 v 14:30 | Reagovat

Ten komentář na konci článku - to je hodně suprové - hlavně na konci :D :D

14 sakay sakay | Web | 26. února 2017 v 14:50 | Reagovat

To je super historka :D Ne že bych ji chtěla zažít, ale aspoň máš o čem vyprávět :D

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 26. února 2017 v 15:07 | Reagovat

Mám u sebe taky pár fekálních článků :-)
A víš co? Já osobně si myslím, že lidé, co se dokážou bavit o hovně a ještě se u toho smát, jsou skvělí, pokud to tedy není jejich jediné konverzační téma :-)
A přidám Ti, chceš?
Moje ségra musela nutně k doktorovi. Ale fakt nutně, protože její hovínko, místo aby zapáchalo, tak vonělo po čerstvě upečených rohlíkách...
No a řekni, nejsou pak normálnější ti, co kálí do rybníků, než ti, co se paranoidně domnívají, že jsou smrtelně nemocní, protože jejich exkrement už tři dny voní? :-)

16 padesatka padesatka | E-mail | Web | 26. února 2017 v 17:04 | Reagovat

Na to, že se rodina bavila o hovně, vydržela jim debata poměrně dlouho...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama