Jaké to je, mít tatínka starožitníka

8. června 2016 v 17:05 | Lotty Lytton |  Deník

Při zřídkavých návštěvách svých vrstevníků, kamarádů či jen pouhých známých, jsem často obdivovala, jak krásně dokážou mít jejich rodiče domácnost sladěnou. Dům je vybaven jednotným stylem nábytku, všechny barvy k sobě skvěle ladí, na poličkách jsou vkusně naaranžované doplňky a květiny v květináčích nikdy nejsou odkvetlé.


No všichni určitě ve svém okolí najdete nějakou podobně "design" rodinu, u kterých aby se člověk bál i pohnout aby náhodou něco nerozbil nebo nedej bože neposunul na místo, kde to tolik nevynikne. Obvykle takovéhle rodiny podezřívám, že si na vybavení domu pozvali nějakého odborníka, protože jinak to určitě není možné.

Každopádně se mi to vždycky hrozně líbilo.
A co se mi líbí, chci taky.
Jenomže pak jsem se koukla na vlastní domácnost a mohla jsem si o moderně a stylu nechat jenom zdát.

Můj tatínek je totiž starožitník.
Už přes dvacet let kšeftuje se starožitným nábytkem a dle toho to u nás taky vypadá. Dle něj je holý nesmysl a zbytečnost, nějaký nábytek kupovat, když on má nábytku plnou halu a sklad. Ono když se to trochu "vopucuje" tak to bude ještě dobrý.
Vždycky k nám domů něco přitáhl, protože na to zrovna neměl kupce, nebo to neměl kam dát. Chvíli se to používalo a pak to buď zmizelo, vyměnilo se to za něco jiného anebo to zůstalo na věčné časy.


A tak se naše domácnost za ta léta stala ukázkovým průřezem historie nábytku v průběhu věků.
V obýváku obrovská almara z 18. Století, vedle stoleček z období první republiky a na něm moderní plazmová televize. Na tu koukáme z křesílka ze století devatenáctého a za námi na zdi visí Jan Zrzavý.
U dubového jídelního stolu se lvími tlapami, pět nových židlí z Ikeii. A na renesančním stolečku má Lotty svojí sbírku plechovek. Je tam Fanta, Coca-cola i Pilsner.
Za dobu mého dětství, se nám doma vystřídalo mnoho krámů i zajímavých kousků. Nejméně čtyři ložnice po Emě Destinové, nejméně šest pracovních stolů po tatíčku Masarykovi a dokonce i jeden penál na tužky Waldemara Matušky.

A teď mi řekněte, jak proboha mám do takového domu vnést trochu stylu a moderny?

…ale možná se o to ani nebudu snažit, protože můj domov je fakt unikát, který se jen tak nevidí.











...a jak to máte doma vy? Také je to takový pel-mel a "co zbylo" jako u nás, nebo máte "design" domácnost??
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Cler Cler | Web | 12. června 2016 v 15:26 | Reagovat

Teda mě se celkem líbí i byty kde to není zařízené podle poslední módy, ale je fakt, že i tohle je třeba umět trochu sladit. U nás je to taky takový mix, ale né zas takový, že by nám telka stála na stolečku 200 let starém. Kolikrát si myslím jak máme moderní domácnost, ale pak příjdu k někomu domů a nestačím se divit jak moderní to tam je. Kolikrát přemýšlím jestli tihle lidé kupujou každé 3-4 roky nový nábytek a doplňky aby šli prostě s dobou.

2 Sayuri Sayuri | Web | 15. června 2016 v 16:16 | Reagovat

Och to dobre poznám! Môj ocko si z práce nosí tonu vecí, ktoré mu v skutočnosti vôbec netreba, ako obrazy, udice, vázy, nože.. proste všetko a my to takmer nemáme kde dávať. Zo začiatku som si myslela, že je blázon, no dnes ho podporujem. Je pekné, ak majú rodičia takého hobby. :)

3 Luci Large Luci Large | E-mail | Web | 20. června 2016 v 9:58 | Reagovat

Môže to byť niekedy aj zaujímavé, inokedy to musí byť otravné a asi pri mnohých veciach máte aj neporiadok. Teraz to prosím neber zle, nechcela som ťa tým uraziť... no chápeš, čo tým myslím, však? Staré veci sú niekedy pekné a majú svoje čaro ak sú na správnom mieste, kde sa o nich dobre starajú. Predpokladám, že tvoj ocko sa o nich stará ako oko v hlave.
Ten posledný obraz je krásny.
Aj rádio je pekné. Také by sa hodila do nejakej vintage zariadenej kuchyne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama