Halloween

30. dubna 2016 v 17:26 | Lotty Lytton |  Grafomanie
Na hodině "tvůrčího psaní" jsme dostali za úkol složit báseň. Báseň! Pch!
Já zásadně nebásním, ale pouze rýmuji. Náhodným a chaotickým skládáním rýmů k sobě, vznikla náhodná a chaotická básnička o jednom ze strašidelných svátků, který nemám ráda a který neslavím. O Halloweenu.

Aneb vše začíná až noc po Halloweenu...




Již přešel rok a přešel den,
zas sešel se náš výbor ten.
Tak povstaňte vážení,
začneme soudit strašení.
Měli jste den a celou noc,
vyděsit lidí moc a moc.
Tak posaďte se přátelé,
začneme soudit zemřelé.

Tak odvrátil se předseda,
u koho začít nevěda.
Nastala dlouhá odmlka…

…pak zastavil se u vlka.

Vlkodlaku z temných lesů,
králi tmy a králi děsů,
jak sis vedl ty?

Vlkodlak:
Můj pane, budeš spokojen,
do města vnikl jsem přestrojen.
Zabil jsem otce- od rodiny,
a rozhodně nebyl jediný.
Matku jsem tlapou zardousil,
na dětech zuby si nabrousil.
Všichni se mě hrozně báli,
na to přísahám, můj pane králi.

Předseda:
Tak to teda pěkně kecáš,
a hluboko v mých očích klesáš.
Upíři prý tě viděli,
jak se válíš v posteli.

Stáhnu tě z kůže- pro poučení
poznáš jakou moc mají nadřízení.
Jak psáno ve svaté knize jest,
lenochy, ať stihne trest.

Tu otočil se předseda,
kdo další bude, nevěda.
Očima bloudil po sněmu,
Pak vykročil k páru, ptačímu.

Havránci moji- černí bratři,
snad vy jste si vedli jak se patří.
Děsili lidi svědomitě,
tak povězte naší komunitě!

Havrani:
Čekali jsme, než přejde den,
pak odlétli z města ven.
Ležel tam člověk, umíral,
a bůh se jistě nedíval.
Na jeho bílém mase jsme hodovali,
jeho modré oči vyklovali.
Zhasli jsme světlo jeho dnům,
pověz…kdo unikne havranům?

Předseda:
Toto mým uším lépe znělo,
tak by to býti přece mělo!
Chválím vás, vy černí ptáci,
že odvedli jste dobrou práci.

Pak odvrátil se předseda,
kdo další bude nevěda.
Mumlal si cosi temného,
pak oslovil mrtvého.

Co ty umrlče z hrobu vstaný,
právě jsi byl vyvolaný.
Celý rok si jen v zemi spíš,
Mluv! Snad se nebojíš!

Umrlec:
Letos jsem strašit neměl chuť!
Klidně se tomu jak chceš rmuť.
Měl jsem dnes svatbu- s hostinou,
a nemohl myslet na jinou,
než na svou ženu- jenž hnisavé má oči
jak se kolem mě v tanci točí.
Hnije, padají z ní už kusy masa,
Ach můj bože! To je krása.
Těším se domů hrozně moc,
dnes bude naše první noc!
Pokud tedy nenamítáš nic,
rád bych se jí vydal vstříc!


Tu znechucen byl předseda,
co myslet si má, nevěda.
Rázoval chvíli tam a sem,
opravdu hodně rozezlen.

Co s vámi všemi dělat mám?
Na to já se vás teď ptám.
Kdo jen v strašení obstojí?
Vždyť se vás nikdo nebojí!
Jen banda šašků jste, ne strašidla!
Kde vaše hrůza se ocitla?
Vlkodlak vrčí, a co se děje?
I malé dítě se mu směje.
Upír kousl a ztratil zuby,
a mrtvý spěchá na zásnuby!
Vaše největší vrcholy?
Jsou ohlodané mrtvoly.
Takhle to přátelé nejde dál,
vás by se jenom blázen bál.
Vrhá se na nás temný stín,
zrušíme snad Halloween?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama